JAK VYPADÁ JEŽÍŠEK?

A jak vlastně vznikly vánoce?

Už od samého starověku lidé po zimním slunovratu (21.12.) slavili prodlužující se den a návrat slunce. Křesťanská církev však označovala tento zvyk za pohanský a od 4.století jej vytěsňovala svou oslavou Narození Páně. Dala tak vzniknout spojení oslav Vánoc s dnes nejvýznamnějším svátkem křesťanským. Za datum Kristova narození je však dle křesťanských pramenů považován až 25.prosinec a původní vánoční oslavy se od třetího tisíciletí slavili až od tohoto data. Konaly se až do první neděle po šestém lednu - svátku Tří králů. První doložená vánoční oslava se konala v roce 336 v Římě avšak všeobecnou církevní platnost získává až od sedmého století. Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc).

 

Jaká je podstata Vánoc u nás?
Tento svátek platí za nejvýznamější náboženský (a z dnešního obecného pohledu za rodinný) svátek. Vánoce jsou obecně považovány za svátek klidu, pohody a odpoutání se od každodenního pracovního shonu. Jsou také jedinečnou příležitostí k upevnění rodinných vazeb, mezilidských vztahů a k vychutnání slavnostní atmosféry vánočních dnů.

Největší půvab však mají Vánoce pro malé děti těšící se na ozdobený stromeček (ujal se však až po první světové válce) a také dárky, které jim naděluje Ježíšek. Kouzlo Vánoc si v sobě nesou pak po celý život a v dospělosti se k němu  opět rádi vrací se svými dětmi.

Kromě dárků a ozdobeného stromečku patří k nejrozšířenějším zvykům u nás také stavění jesliček-betléma, zpívání koled a pečení vánočního cukroví.

O Štědrý večer, který nastává 24. prosince ve svátek Adama a Evy, se rodina schází u slavnostní večeře. Během jídla se dodržují různé tradiční zvyklosti: připravuje se o talíř více pro náhodného pocestného, pod talíř se vkládá šupina, nemá se vstávat od stolu před společným ukončením večeře... K dalším zvykům patří třeba lití olova, pouštění ořechových lodiček, rozkrojení jablíčka, házení střevícem, či třesení bezem.

Vůni vánoc dnes symbolizuje purpura, jehličí vánočního stromečku a nebo také vůně svařeného vína či smaženého kapra. Právě ten je jedním z trvalých symbolů českých vánoc. Podává se většinou s bramborovým salátem, dotváří jej také rybí polévka a další krajové speciality (např. houbový kuba). 

Více o vánocích třeba na:

• Wikipedia
• Druidova mysteria

Štědrovečerní večeře a já

V mé rodině a širokém okolí jsem byl od dětství zvyklý na českou štědrovečerní klasiku v podobě kapra v trojobalu s bramborovým salátem. Až cesta gastronomickým světem mne občas inspirovala k exotičtějším a rafinovanějším pokrmům. Dnes se však rád vracím k české tradici. Tedy ke kaprovi. I když - občasnou obměnou nic nepokazíme…tak jednou, maximálně dvakrát za deset let...co říkáte?)

(často slýchám, že když už se některá česká hospodyňka kapřímu stereotypu vzepřela a připravila rybu jinou, po večeři si vyslechla asi toto: "bylo to dobré mamko, ale příští rok si dáme zase kapra, jo?"... :)).               

 

Více o vánoční kuchyni, tradičních i netradičních vánočních jídlech včetně receptů na kapra najdete v mé Vánoční minikuchařce.

 

 

Po večeři je zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přinášel vždy Ježíšek. Štědrý den pak vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.

 

A JAK VYPADÁ JEŽÍŠEK?

Děti v tom mají zmatek a často nevědí kdo ty dárky vlastně nosí. Obraz nositele darů dnes totiž překrývají komerčně úspěšní kolegové: ze západu Santa Claus, z východu Děda Mráz.

Na jeho zevnějšek však raději nespoléhejte, dovede si totiž na sebe vzít jakoukoliv podobu. Myslím si, že je to také proto, že nechce být soušástí vánočních reklam a být třeba natisknut na dárkový papír.                                               Ježíšek se zjevuje jen občas, v záblescích betlémského světla kdy na malinký okamžik zahlédneme jeho kabátek nebo ručku, kterak klade pod stromeček. V tom je jeho věčné tajemství a kouzlo...

 

 

Proč věřit v Ježíška

Až přestaneme věřit v Santa Clause                                                                                              i dědu Mráze,                                                                                                                               vždy zůstane nám Ježíšek.                                                                                           (...protože jeho táta stvořil svět).                                                           

                                                                                                                                                                                  Tak to je!