JAK VYPADÁ JEŽÍŠEK?

 

A jak vlastně vznikly vánoce?

Už od samého starověku lidé po zimním slunovratu (21.12.) slavili prodlužující se den a návrat slunce. Křesťanská církev však označovala tento zvyk za pohanský a od 4.století jej vytěsňovala svou oslavou Narození Páně. Dala tak vzniknout spojení oslav Vánoc s dnes nejvýznamnějším svátkem křesťanským. Za datum Kristova narození je však dle křesťanských pramenů považován až 25.prosinec a původní vánoční oslavy se od třetího tisíciletí slavili až od tohoto data. Konaly se až do první neděle po šestém lednu - svátku Tří králů. První doložená vánoční oslava se konala v roce 336 v Římě avšak všeobecnou církevní platnost získává až od sedmého století. Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc).

 

Jaká je podstata Vánoc u nás?
Tento svátek platí za nejvýznamější náboženský (a z dnešního obecného pohledu za rodinný) svátek. Vánoce jsou obecně považovány za svátek klidu, pohody a odpoutání se od každodenního pracovního shonu. Jsou také jedinečnou příležitostí k upevnění rodinných vazeb, mezilidských vztahů a k vychutnání slavnostní atmosféry vánočních dnů.


Největší půvab však mají Vánoce pro malé děti těšící se na ozdobený stromeček (ujal se však až po první světové válce) a také dárky, které jim naděluje Ježíšek. Kouzlo Vánoc si v sobě nesou pak po celý život a v dospělosti se k němu  opět rádi vrací se svými dětmi.

Kromě dárků a ozdobeného stromečku patří k nejrozšířenějším zvykům u nás také stavění jesliček-betléma, zpívání koled a pečení vánočního cukroví.

O Štědrý večer, který nastává 24. prosince ve svátek Adama a Evy, se rodina schází u slavnostní večeře. Během jídla se dodržují různé tradiční zvyklosti: připravuje se o talíř více pro náhodného pocestného, pod talíř se vkládá šupina, nemá se vstávat od stolu před společným ukončením večeře... K dalším zvykům patří třeba lití olova, pouštění ořechových lodiček, rozkrojení jablíčka, házení střevícem, či třesení bezem.

Kuchyně byla ve znamení postního období a jídla vycházela především z toho, co se v létě a na podzim urodilo, vypěstovalo, usušilo a uskladnilo. 
Dominovaly luštěniny, sušené houby, nakládané zelí a sušené ovoce. 
Před vánoci se napekl chléb, v bohatších rodinách vánočky (pletenice, štricla, štědrovečernice). 
Vařila se vánoční polévka (štědračka), která dle krajů sestávala tu z hrachu, tu z čočky, hub, brambor, nebo také ze švestek či šípků. 
Hojně se užívalo česneku, neboť dle pohanských zvyků chránil od všeho zlého a také hrachu, který symbolizoval hojnost, podobně jako houby. Servíroval se naklíčený buď samostatně, nebo ve směsi s kroupami (tzv. „svarba“). 
Ryby se podávaly většinou jen v krajích s dostatkem vodstva, nebo opět jen v bohatších rodinách.
 

Vůni vánoc dnes symbolizuje purpura, jehličí vánočního stromečku a nebo také vůně svařeného vína či smaženého kapra. Právě ten je jedním z trvalých symbolů českých vánoc. Podává se většinou s bramborovým salátem, dotváří jej také rybí polévka a další krajové speciality (např. houbový kuba). 

 

Více o vánocích třeba na:

 

Štědrovečerní večeře a já

V mé rodině a širokém okolí jsem byl od dětství zvyklý na českou štědrovečerní klasiku v podobě kapra v trojobalu s bramborovým salátem. Až cesta gastronomickým světem mne občas inspirovala k exotičtějším a rafinovanějším pokrmům. Dnes se však rád vracím k české tradici. Tedy ke kaprovi. I když - občasnou obměnou nic nepokazíme…tak jednou, maximálně dvakrát za deset let...co říkáte?)

(často slýchám, že když už se některá česká hospodyňka kapřímu stereotypu vzepřela a připravila rybu jinou, po večeři si vyslechla asi toto: "bylo to dobré mamko, ale příští rok si dáme zase kapra, jo?"... :)).               

                                                                                     

 

Více o vánoční kuchyni, tradičních i netradičních vánočních jídlech včetně receptů na kapra najdete v mé Vánoční minikuchařce.

 

 

Po večeři je zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přinášel vždy Ježíšek. Štědrý den pak vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.

 

A JAK VYPADÁ JEŽÍŠEK?

Děti v tom mají zmatek a často nevědí kdo ty dárky vlastně nosí. Obraz nositele darů dnes totiž překrývají komerčně úspěšní kolegové: ze západu Santa Claus, z východu Děda Mráz.

Nuže, náš hošík se zlatě světlými vlásky byl naposledy spatřen ve světlém kabátku s fialovým lemy a černými střevíci. A měl i světlou čepicí s fialovou bambulí a také fialovou šálu. Je malý, křehký, plachý, obchodním domům se obloukem vyhýbá. I tak ale všechno ví a těm, kteří věří i bez saní a spřežení plní přání. A letí rychleji než světlo. Proto ho téměř nikdy nelze spatřit.   


Na jeho zevnějšek však raději nespoléhejte, dovede si totiž na sebe vzít jakoukoliv podobu. Myslím si, že je to také proto, že nechce být soušástí vánočních reklam a být třeba natisknut na dárkový papír.                                               Ježíšek se zjevuje jen občas, v záblescích betlémského světla kdy na malinký okamžik zahlédneme jeho kabátek nebo ručku, kterak klade pod stromeček. V tom je jeho věčné tajemství a kouzlo...

 

 

Proč věřit v Ježíška

Až přestaneme věřit v Santa Clause                                                                                              i dědu Mráze,                                                                                                                               vždy zůstane nám Ježíšek.                                                                                           (...protože jeho táta stvořil svět).                                                           

                                                                                                                                                                                  Tak to je!                                                                          

                  

               

 

comments powered by Disqus

Na těchto stránkách naleznete nabídky služeb osobního kuchaře a sommeliéra, receptury z mé kuchařky, zajímavosti a tipy ze světa gastronomie a vinařství, a také nabídku ubytování ve známém vinařském regionu Jižní Moravy.

Stránky průběžně doplňuji, pokud zde nenaleznete konkrétní odpověď na případné dotazy, neváhete mne kontaktovat.

Tip na teď

Jarní vinařská stezka 22. dubna 2017
Krásný jarní zážitek v podobě procházky mezi vinicemi, kde na vás již čeká vinař s nabídkou vín k ochutnání...

Jarní vinařská stezka 22. dubna 2017

Miniaplikace